Maximus z Neapole byl biskup a teolog 4. století, který působil v křesťanské komunitě v starověkém Římě. Je uznáván jako světec a mučedník pro svou neochvějnou oddanost rozhodnutím přijatým na Nicenském koncilu. Svým odporem k ariánské herezi se stal významnou postavou teologických sporů své doby. Jeho odmítnutí přijmout ariánství nakonec vedlo k jeho odvolání z funkce a následnému vyhnanství.