Zosimus byl římský biskup v letech 417 až do své smrti koncem roku 418. Narodil se v Mesorace a vedl církev v období poznamenaném významnými teologickými a jurisdikčními napětími. Jeho vedení se vyznačovalo zapojením do sporů o autoritu arcibiskupství v Arles v Galii a jeho počáteční váhavostí při odsuzování pelagianismu. Navzdory těmto složitostem je uznáván jako světec v několika křesťanských tradicích, včetně katolické, ortodoxní a anglikánské.