Svatý Štěpán byl jáhen v rané křesťanské obci v Jeruzalémě v prvním století. Byl jedním ze sedmi jáhnů, kteří byli pověřeni správou rozdělování potravy vdovám, a je tradičně uctíván jako protomučedník, tedy první člověk, který zemřel za křesťanskou víru. Podle Nového zákona jeho kázání vyvolalo značné napětí s členy místních synagog, což vedlo k jeho soudu před sanhedrinem. Po projevu o dějinách Izraele byl ukamenován, přičemž této události byl přítomen Saul z Tarzu, který se později stal apoštolem Pavlem.