Rodolfo z Gubbia byl benediktinský mnich, poustevník a biskup z 11. století. Narodil se do šlechtické rodiny v Camporeggianu a společně se svým bratrem Pierrem se rozhodl pro život v klášteře Fonte Avellana pod vedením Pierra Damiana. Proslul svou hlubokou zbožností a teologickými znalostmi a v roce 1059 byl ve věku dvaceti pěti let jmenován biskupem v Gubbiu. V katolické tradici je uznáván jako svatý pro svou příkladnou dobročinnost a oddanost modlitbě.