Jakub Spravedlivý byl vůdce rané křesťanské komunity v Jeruzalémě v prvním století. V Novém zákoně je identifikován jako bratr Ježíše a sloužil jako významný biskup a byl považován za jeden ze sloupů rané církve spolu s Petrem a Janem. Hrál rozhodující roli na Jeruzalémském sněmu, kde pomohl stanovit zásady pro pohanské konvertity. Pro svou spravedlnost vedl judeo-křesťanskou komunitu a zdůrazňoval důležitost židovských tradic v rostoucí víře.