Štěpán Prvověnčaný byl srbský vládce, který vládl jako velký kníže od roku 1196 a později se stal prvním králem Srbska v roce 1217. Významný člen dynastie Nemanjićů proměnil své panství z velkoknížectví v království. Úzce spolupracoval se svým bratrem, svatým Savou, na založení Srbské pravoslavné církve. Jeho vedení pomohlo zajistit srbskou nezávislost v období intenzivních regionálních konfliktů zahrnujících Byzantskou říši, Uhry a různé křižácké státy.