Maxim Vyznavač byl mnichem, teologem a učencem 7. století, který žil v byzantské době. Narodil se v Palestině a původně zastával vysoký úřad ve službách císaře Herakleia, než se věnoval mnišskému životu. Stal se ústřední postavou v teologických sporech, zejména obhajoval přesvědčení, že Ježíš Kristus má jak božskou, tak lidskou vůli. Pro svou neústupnost v těchto doktrínách čelil tvrdému pronásledování, včetně zmrzačení, a nakonec byl vyhoštěn do oblasti Laziky, kde zemřel roku 662.