Edmund I. byl panovník v 10. století, který vládl Anglii od roku 939 až do své smrti v roce 946. Příslušník rodu Wessexů a vnuk Alfréda Velikého, nastoupil na trůn po smrti svého nevlastního bratra Æthelstana. Jeho vláda se vyznačovala snahou o získání zpět území z rukou Vikingů, včetně pěti borghů a Yorku. Nakonec byl zabit při potyčce s psancem v Pucklechurchi. Je uznáván jako světec a je uctíván v anglikánské, katolické a pravoslavné tradici.