Martin I. byl biskupem římským v letech 649 až přibližně 654. Původně působil jako papežský legát v Konstantinopoli a byl zvolen papežem bez obvyklého schválení byzantského císaře. Nejlépe je znám svou neústupností v boji proti monotelitismu, teologické doktríně podporované císařským dvorem. Tento odpor vedl k jeho zatčení císařem Constantiem II., následnému věznění a nakonec k vyhnanství do Chersonu, kde zemřel v roce 655. Je uznáván jako svatý v katolické, ortodoxní a anglikánské tradici.