Honorius I. byl římský biskup od roku 625 až do své smrti v roce 638. Narodil se do bohaté aristokratické rodiny v Kampánii a byl zvolen papežem po smrti Bonifáce V. Jeho pontifikát se vyznačoval snahou o šíření křesťanství mezi Anglosasy, včetně vysílání misionářů k Západosaxům a poskytnutí paliu arcibiskupům v Canterbury a Yorku. Nejvíce je známý svým zapojením do teologických debat týkajících se podstaty Kristovy vůle a energie.