Jan Maron byl syřský mnich 7. století, který se stal prvním maronitským patriarchou. Narodil se kolem roku 628 ve Sirmaniyah a nakonec se prohlásil vůdcem maronitské komunity, která se držela chalcedonského koncilu. Jeho vedení probíhalo v období významných politických změn, kdy maronitský lid usiloval o větší nezávislost a zároveň se vyrovnával s napětím mezi Byzantskou říší a východními skupinami. Přestože někteří historici zpochybňují jeho historickou existenci, zůstává klíčovou postavou v maronitské tradici.