Marcellus I. byl římský biskup v letech 308 až do své smrti v roce 309. Po intenzivních pronásledováních v době vlády Diokleciána se věnoval reorganizaci místní církve, která byla v značném nepořádku. Rozdělil město na dvacet pět administrativních obvodů, známých jako tituly, aby lépe spravoval křty, pokání a pohřby. Jeho vedení bylo charakteristické přísností při opětovném přijímání křesťanů, kteří během předchozích pronásledování odpadli, což nakonec vedlo k jeho vyhnanství a smrti.